Přesně tak dlouho mi zbývá do začátku maturit. Pro někoho ještě dlouho, pro mě už sakra málo.

Přiznám se, že už od začátku února jsem dost nervózní, podrážděná a je mi špatně. Co se tohoto týče, jsem hodně stresující člověk.Takže jsem velice zvědavá jestli to vůbec přežiju, a pokud ano, tak v jakém stavu.
Hodně se to odráží v mém psychické i fyzické podobě. Vlasy mi začaly zase více padat ( vůbec bych se nedivila kdybych po matuře byla úplně plešatá ) a je mi špatně od žaludku jako bych byla těhotná.A to jsou to pořád 2 měsíce ! Jenomže ve škole toho teď chtějí čím dál tím více, já potom stresuji že si nestíhám číst maturitní četbu a vypracovávat maturitní otázky. Příští
týden ale máme jarní prázdniny, takže to budu makat jako mourovatá a zkusím si toho udělat co nejvíce.
Tak takhle nějak vypadají mé poslední dny.A bude hůř.Jinak ano, jsem tak trochu maniak do lepítek nebo-li post-it papírky/lepítka. Mám to jako drogu a vždy, když je v obchodě vidím musím si je koupit.Proto už se raději vyhýbám těmto regálům v obchodech.

Ač výprodeje trvají už nějaký ten týden, tak jsem neměla nijak valnou chuť chodit po obchodech a hledat.Kor když jsem viděla ty davy lidí.Navíc, pokaždé když jsem měla peníze,čas a náladu se prohrabávat těmi hadrami, tak ze zákonu schválnosti jsem si nekoupila ani blbé ponožky.Znáte to, že? Tento měsíc se mi ale poštěstilo a já si do svého šatníku přidala pár nových kousků ze kterých mám radost.


Opravdu se už nemůžu dočkat jara - léta. Nejsem zimní typ a miluji sukně či šaty.Takže chodit dlouhé 3 měsíce v kalhotech je pro mě utrpení.A vůbec.Teď je příroda tak nudná,ponurá, bez barev.Chce to už pestré barvy, vůně, a květiny.Hodně květin!
A hlavně už budu mít po maturitě.A snad úspěšně! A potom následuje co? Další kapitola života. Kdo četl předchozí článek tak ví ohledně čeho se rozhoduji.A musím se přiznat.Mnohem více mě láká vyjet do světa než se zahrabat v ČR na vysokou :) Takže si osobně myslím, že jsem v podstatě už stejně rozhodnutá.
A víte proč? Já jsem typ člověka co se hodně stydí, nevyžaduje nějaké razantní změny života, má problém se rozhodovat sám za sebe, být sám sobě opora a dokopávat se k věcem za které nese zodpovědnost.A nejsem s touto svou povahou ani trochu spokojená, vadí mi to. Jak se nejlépe naučíte plavat? Když vás hodí do vody a vám nic jiného nezbyde. Tak přesně tak se chci zachovat já.Jak jinak se osamostatnit a spoléhat sama na sebe než tím, že si sbalím svých pět švestek a odletím pryč? Myslím, že to bude dostatečný šok pro mé já a naučí se.Protože mi zkrátka nic jiného než přežít nezbyde.A vůbec.V červenci mi bude 20, tak je čas opustit rodinné hnízdo :D V tom jsem asi jiná než mí vrstevníci.Mnoho mých přátel chce být raději doma u rodičů kde mají vše jisté. No, já ne.







A taky tu je jeden fakt.Neplánuji si svou budoucnost v ČR.Nechci tady žít :) Chci jako mladá hodně cestovat, poznávat svět.Jenomže kde na to vzít jako pískle co nedávno oslavilo 20? Dřív jsem na práci letušky koukala s obdivem.Nechápala jsem jako to zvládají, jak umí tolik jazyků.Jako malá jsem říkala že jednou budu letuška a lítat.Smáli se a já v podstatě s nimi.Čím jsem byla starší tak mě tato myšlenka opustila.Teď? Díky jedné naprosto úžasné slečně Míše (FB stránka) která je má životní inspirace, jsem se k tomu dětskému vyřčení začala pomaloučku vracet.Vždyť bych zabila 3 mouchy jednou ranou. 1) cestování po světě 2)létání (které miluji z celého srdce, mohla bych lítat pořád a kamkoliv. Pocit při letu bych mohla přirovnat k pocitu kdy se svým koněm cválám při horizontu zapadajícího slunce..Zkrátka moje vášeň.) 3)postavení se na vlastní nohy.
A tím, že je tato osůbka upřímná ke všemu, nemaluji si to jako procházku růžovou zahradou.Ale o tom přece život je.Nic není jednoduché!A je jenom na nás, jak se s tím popereme.

Nechávám tomu volný průběh. Ale tohle se mi poslední dobou honí hlavou a tak jsem to přepsala zde.A kdo ví? Třeba za pár let budu skutečně lítat tam v oblacích s pocitem, že si plním své sny.Ty se totiž plnit mají, co jiného od života chcete než si ho užít se vším všudy?

Mějte se krásně, já se jdu zase vrhnou k učení a budu se modlit ať můj žaludek už nic nenaštve, dnešní noc jsem totiž strávila na záchodě.Brzy se snad zase ozvu! :)